Vedlejší věta přívlastková
Dobrý den, dnes se naučíte další druh vedlejších vět. Už umíte větu podmětnou a předmětnou a k nim přidáme větu přívlastkovou. I tahle věta nahrazuje větný člen věty jednoduché, tentokrát přívlastek. Ukážeme si to na příkladu:
Máme větu jednoduchou – Ovocné stromy rozkvetly. Podmět věty je stromy, přísudek rozkvetly. Jaké stromy? – ovocné = přívlastek. Přívlastek je větný člen, který nám něco říká o podstatném jméně – tady jsme se dozvěděli, že stromy byly ovocné.
Teď tu samou myšlenku řekneme pomocí souvětí – Rozkvetly stromy, které byly ovocné. Tučně je vyznačená vedlejší věta a opět nám říká něco o podstatném jméně stromy. Ptáme se – Jaké stromy rozkvetly? – odpovídáme – které byly ovocné – proto se jedná o větu přívlastkovou.
Na větu přívlastkovou se ptáme otázkou JAKÝ? JAKÁ? JAKÉ? JAKÝCH? JAKÝM? JAKÝMI? JACÍ? … – stejně jako na přívlastek. Hlavní věta bude končit na podstatné jméno.
Vyzkoušej otázky na přívlastkovou větu a porovnej s kontrolou:
- Hledali psa, který se jim ztratil.
- Šla si na poštu pro balík, který právě dorazil.
- Začíná měsíc, kdy všichni odjíždějí na dovolenou.
- Vyslovil jsem přání, aby všichni přišli včas.
- Měla takové bolesti, že se nemohla ani postavit.
- To jsou ti muži, s nimiž jsme se potkali na horách.
- Navštívili domy, které chtěli koupit.
- Odcestovala s kufrem, který byl plný knih.
- Básnila o šatech, které zahlédla ve výloze.
Všimni si, že na konci hlavní věty je vždy podstatné jméno a věta vedlejší o něm říká další informaci – např. jsme se dozvěděli, že pes je ztracený.
Na shledanou v pátek.
