Fyzika pro dny 18.-22.5.
Zdravím Tě!
Popojedeme v astronomii – dnes Sluneční a hvězdný čas (120).
Zaměříme se na to, jak čas plyne, jak ho můžeme měřit a proč nám někdy „nefungují“ sluneční hodiny (a nemyslím tím ten důvod, že je zataženo 🙂 )
V učebnici je toto téma pojato celkem podrobně. Pečlivě si projdi text, snaž se proniknout do tohoto tématu a do sešitu napiš výpisky. Proč tedy „klasické“ sluneční hodiny někdy nefungují? Proč se „pravé poledne“, tj. okamžik, kdy je Slunce přímo nad hlavou, během roku posouvá? Představ si, že jsi součástí obrázku v učebnici a otáčíš se spolu se Zemí a koukáš se, kde je Slunce.
Jedny sluneční hodiny jsou i v Ústí nad Orlicí – na domě, který je naproti přes silnici u sochy bubnujícího legionáře. Nejsou moc vidět, je před nimi strom, ale až tam budeš mít cestu, mrkni se.
Jak to tak bývá, našli se i takoví, kterým vadilo, že sluneční hodiny neukazují vždy přesně a chtěli to změnit. O tomto jiném nepříliš známém druhu nám řekne autor tohoto videa: https://www.youtube.com/watch?v=2OMHmURzc4Q
Pozorně si ho prohlédni a pak odpověz na otázky:
- Na co musím dát pozor, když si chci domů nainstalovat koupené pevné sluneční hodiny?
- Jakým způsobem autor nakreslil tyto „divné“ křivky u každé hodiny? Proč mu nefungoval první nákres podle údajů z programu?
Nakonec si povíme o kalendářích. Přečti si článek https://www.revue-teplicka.cz/l/vyvoj-kalendaru/ Najdeš v něm i takové perličky jako třeba z jakého důvodu někdo únoru sebral den a proč prosinec – v některých jazycích stále pojmenovaný jako december – tedy „desátý měsíc“ je vlastně měsíc dvanáctý. A proč vlastně jsou ty přestupné roky a proč se někdy po čtyřech letech „vynechává“ 29. únor?
Co poslat do pátku? Odpovědi na modré otázky.
Pro tento týden vše.
