Češi a Němci – řešení a pár postřehů

Ahoj osmáci,

tušení mě nezklamalo, zvládli jste vygooglit úplně všechno:) Teda ne všichni, ale i u těch obtížně vyhledatelných informací se vždy našel alespoň jeden z vás, kdo si s tím poradil. Jste prostě dobří!

K městům (či vesnicím): největším problémem byl pro vás Hertersdorf. Věděl jsem, že to tak bude, ale to zadání ode mě nebyla zlomyslnost – sledoval jsem důležitý pedagogický cíl. Správně jste určili, že jde o Horní Houžovec, ale dohledat počty Čechů a Němců se vám většinou nepovedlo. Přitom stačí si do googlu zadat „Hertersdorf“, a hned třetí odkaz je webová stránka kreis-landskron.de, kde lze počet obyvatel najít. Proč se vám to nepovedlo? Jsme přece Češi, mluvíme česky. Webovky v nějakých divných cizích jazycích nás nezajímají. Jasně, bavíme se tady o nějakých Němcích, kteří tu kdysi žili, ale ti přece mluvili česky, ne? No, nemluvili:) Chtěl jsem vám ukázat, že český historik si prostě s češtinou nikdy nevystačí. Ta německá webová stránka stojí za prohlédnutí. Vytvořili ji Němci, kteří museli z ČSR po druhé světové válce odejít. Můžeš tam najít spoustu krásných fotek, jak Houžovec (a další místa, kde žili Němci v našem okolí – včetně Hylvát) dříve vypadal. A z té stránky je pěkně vidět, že ji vytvořili lidé, kteří to tady u nás měli rádi a byli tu doma.

K příjmením: Velká pochvala – téměř všichni jste dohledali, že příjmení Píč (původně německy Pietsch) je odvozeno od jména Petr.

Až do konce druhé světové války se příjmení psalo Pietsch, i když ho nosili Češi. Jenže po válce, z pochopitelných důvodů, bylo vše Německé považováno za špatné. Ti lidé si tak zápis svého příjmení počeštili na Píč. Rozumíš, než být považován za Němce bylo lepší mít příjmení vypadající vulgárně.
K osobnostem: je škoda, že někteří z vás se spokojili s tím, že J. Ressel je vynálezce lodního šroubu. Měli jste ale vyhledat, jak to bylo s jeho národností. Skvělým příkladem jsou M. Rettigová či J. Fügner. Považujeme je za velké české vlastence 19. století. Jenže tito čeští vlastenci ve svém dětství neuměli česky! Byli to Němci. Chtěl jsem vám tím vysvětlit, že národnost nemusí být vrozená a neměnná. Kdyby se Rettigová nebo Fügner narodili třeba v roce 1925, pravděpodobně by po druhé světové válce museli Čechy opustit. A nejspíš bychom je dnes nepovažovali za české vlastence, ale za zrádce Československa – protože Němce. V devatenáctém století, o kterém se teď osmičce bavíme byla národnost jen kolonka v úředním formuláři. Ve dvacátém století ale bohužel mohla rozhodovat třeba i o tom, jestli někdo bude žít nebo ne (a Hitler nebyl jediný, kdo to takto vnímal).

Otázka na závěr: byl jsi někdy na Hylvátském hřbitově? Když si prohlídneš staré náhrobky, které tam jsou, zjistíš, že určit kdo byl Čech nebo Němec není vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo zdát… A krásně to dokazují i ti z vás, kteří jste mi napsali, že víte o tom, že někteří z vašich předků byli Němci. Díky