Projektovým dnem jsme oslavili 100 let české školy v Hylvátech
Žáci, učitelé i nepedagogičtí pracovní Základní školy v Hylvátech si připravili na čtvrtek 7. listopadu 2019 netradiční program. U příležitosti výročí 100 let existence zdejší české školy vzdali hold různorodým systémům, způsobům a metodám vzdělávání napříč časem i prostorem.
Prvňáčci se po stopách Indiánů vydali na Divoký západ, kde na kanoi zdolali řeku plnou peřejí a koňmo projeli nehostinnou krajinou, až dospěli do svého cíle. Tam, v končinách daleko za horizontem, si postavili teepee, vyrobili totem a plni dojmů se sešli u teplé, v kotlíku uvařené, večeře.
Žáci druhé třídy naopak zamířili na sever. Předvedli, co, jak a proč se učí Eskymáci, a pozdravem „nos o nos“ rozesmáli nejednoho návštěvníka z řad spolužáků, rodičů i přátel školy. Ti se od šikovných druháčků naučili lovit ryby a stavět tradiční i netradiční iglú.
Magickou atmosféru kouzelnické školy okusili ti, kdo zavítali do tajuplné třetí třídy. Místní čarokrásky a jejich pomocníci si pro hosty připravily několikero zaklínadel a kouzelnických formulí, s jejichž pomocí přiměly hřebíky hýbat se či papír odpuzovat vodu.
Do pravěkých jeskynních učeben pozvali přítomné čtvrťáci a šesťáci. Zatímco mladší děti se ukázaly jako tradiční skupina statečných neandertálských lovců, kteří se hrdinně vydávají za potravou, a žen pečujících o dar tepla a světla, ti starší ze šestého ročníku, kteří se pokřtili za „pra-žáky“, vtipně přiučili své diváky něco o „pra-věcech“, jako jsou „pra-linky“, „pra-sklo“ nebo „pra-zdroj“. Samozřejmě neopomněli vzpomenout své oblíbené předky a – s ohledem na budoucnost – i zadky…
Za disciplínou a radostmi i strastmi výuky ve starověkém Řecku a Římě se pozorovatelé ohlédli díky žákům páté třídy. Ti, oděni v klasických, avšak stylových, tógách, se nejprve nelítostně zbavili slabých kusů své populace a ty silné pak naučili, že ve zdravém těle pobývá zdravý duch. Zasportovali si, pak naladili strunu a zatancovali, a to vše na počest světoznámých učenců, jakými byli Pythagoras, Démosthenés či Hippokratés.
Kulturní vložku přichystali svým divákům sedmáci – autoři školního bestselleru „Klíč k minulosti“. Svůj herecký um a cit pro drama plně využili ve stejnojmenné napínavé hře, která přenesla publikum do dob našich dědů a babiček, pradědů a prababiček – do časů, kdy školou zněla nikoli čeština, nýbrž němčina.
O rok starší studenti pojali tematiku vzdělávání se s o něco vážnější tváří. Zpracovali ji se vší pokorou k pochmurné etapě historie – druhé světové válce. Přítomné transportovali do Terezína, kde jim zprostředkovali netradiční zážitek – mohli se vžít do role tamních dětí, které i přes vidinu nevlídného osudu hnala jejich chuť žít a naděje na lepší zítřky k poctivému a praktickému studiu matematiky, zeměpisu či výtvarné výchovy.
Ze zcela jiného soudku pak čerpali nejstarší děti. Na vlastní kůži, ale i oči, ústa, nebo uši totiž mohli vyzkoušet alternativní způsob výuky účastníci exkurze do deváté třídy. Z Montessori výchovně-vzdělávacího programu vybrali tito studenti několikero výukových metod, které názorně předvedli a nechali je své „žáky“ prožít a zažít. Ochutnávku luxusních vín by tu sice nenašel nikdo, ale něco málo kyselého, sladkého, slaného i hořkého na zub mohl, jakožto pomyslnou třešničku na dortu projektového dne, ochutnat každý.
Všem těm, kdo přišli naše studenty podpořit a ocenit jejich píli, tímto ještě jednou děkujeme a těšíme se na viděnou při dalších společných akcích.
????????????????????????????????????
